Jak vypadaly zahrady v minulosti aneb Svědectví o zahrádce babičky paní Jany

Babiččina zahrada se začala probouzet již v únoru, to začala kvést čemeřice. V březnu se přidaly talovín zimní (Erantis hyemalis), sněženky, bledule, petrklíče, sedmikrásky, ladoňky, hyacinty, tulipány, narcisy, modřence, šeříky, violky, macešky, sasanky, řebříček královský, srdcovky a žlutě kvetoucí kamzičník, růžově kvetoucí bambulky-prvosenky zoubkované.

A pak v rohu předzahrádky rozkvetly konvalinky, kosatce, pivoňky, orlíček, denivka, lupina-vlčí bob, barvínek, bohyška-hosta, dlužicha, zvonky, divoké i šlechtěné plnokvěté máky, chrpy, kopretiny různých barev, mezi nimi i plnokvětá zvaná Česká píseň.

Po plotě se pnul hrachor,  po oblouku mezi brankou a plotem do zahrádky se pnul clematis s růží.

V zahrádce se střídala zelenina  a letní kytky jako jsou cinie, astry, limonka-statice, lilie, phloxy, slaměnky, šater a řebříček.

Na malém kousíčku záhonku poblíž lavičky byli bylinky-máta, meduňka, tymián, oregano a šalvěj. Nad nimi se tyčila divizna.

A pak nikdy nezapomenu na růže a jiřiny rozmanitých barev a různých velikostí a tvarů, které kvetly podél cestičky k domu. U studny byly traviny, juka, rudbekie, rozchodník, uprostřed zahrady stála mombrecie.  

V zadní části zahrady měl děda včelín, který obklopovaly maliny, rybíz, angrešt, rebarbora, zlatobýl, měsíček, janeba, hvězdice a taky oranžové lampionky mochny. A listopadky – chryzanteny na ty nesmím zapomenout to byla babiččina chlouba. Vždy trpělivě vyštipovala poupata, aby měla krásné velké květy.

Já tam trávila spoustu času a velice ráda jsem jim pomáhala a ráda naslouchala jejím radám.

_________
Autor: Paní Jana

zpět na seznam